Kybernetická bezpečnost je v dnešním digitálním světě jedním z klíčových témat, kterému se musí věnovat každá firma bez ohledu na velikost nebo obor podnikání. Dlouhá léta byl kladen důraz především na prevenci – tedy na opatření, která mají za cíl zabránit tomu, aby se firma stala obětí kybernetického útoku. Přestože prevence zůstává základním pilířem kybernetické bezpečnosti, realita dnešního světa ukazuje, že samotná prevence nestačí.
Proč? Jak upozorňuje Lucie Jahnová, odbornice na kybernetickou bezpečnost a risk management: „Temná strana útočníků je vždy o krok napřed. I když investujete do bezpečnosti, riziko, že se stanete cílem útoku, nikdy úplně nezmizí.“ To znamená, že vedle prevence musí firmy klást stále větší důraz na obnovu – tedy na schopnost rychle reagovat a minimalizovat škody, když k útoku dojde.
Historický důraz na prevenci
Prevence byla historicky vždy středobodem strategie kybernetické bezpečnosti. Firmy investovaly do ochranných technologií, jako jsou firewally, antivirové programy nebo šifrování, a pravidelně školily své zaměstnance. Tento přístup měl a stále má svůj význam – snižuje pravděpodobnost úspěšného útoku.
Jenže v dnešní době už prevence nestačí. Kybernetičtí útočníci neustále hledají nové cesty, jak obejít ochranné mechanismy, a technologie útoků se vyvíjejí tak rychle, že není možné být neustále o krok napřed. „Realita je taková, že i přes všechna preventivní opatření se může stát, že organizace bude napadena,“ říká Lucie. „To ale neznamená, že firma udělala něco špatně. Útočníci jsou zkrátka velmi vynalézaví.“
Proč je obnova klíčová?
1) Nutnost zálohování dat a pravidelného testování plánů obnovy
Jedním ze základních opatření pro efektivní obnovu je zálohování dat. Bez něj může firma v případě útoku přijít o klíčové informace, které ohrozí její provoz i reputaci. Jenže zálohování samo o sobě nestačí.
„Nestačí jen data zálohovat – je potřeba pravidelně testovat zálohovaná data, zda mohou být zálohovaná data obnovena a jsou byla dodržena zásada dostupnosti a integrity,“ zdůrazňuje Lucie.
2) Význam rychlé reakce při incidentu
Když dojde k útoku, každá minuta hraje roli. Čím rychleji firma dokáže zareagovat, tím menší budou škody na jejím provozu a datech. To ale vyžaduje, aby organizace měla nejen plán na obnovu dat, ale také systém, který včas detekuje hrozby, společně s odpovědnými osobami začne podnikat bezpečnostní kroky, a to umožní okamžitou reakci. "Čím déle se protahuje reakční doba, tím větší jsou rizika škod," varuje Lucie.
3) Dopad kvalitního systému obnovy na minimalizaci škod
Dobře nastavený systém obnovy dokáže minimalizovat škody způsobené útokem a zajistit, že firma co nejrychleji obnoví, tj. naskočí do ostrého provozu. To firmě zároveň dává čas na analýzu toho, co se stalo, a na zavedení opatření, která podobnému incidentu do budoucna zabrání. „Pokud má firma dobře nastavený plán obnovy, bude schopná rychle vrátit většinu svých systémů do provozu a s co nejaktuálnějšími daty, což je klíčové nejen z pohledu zákazníků, ale i pro její vlastní fungování,“ dodává Lucie.
TIP: Nejčastějším kybernetickým útokům se věnujeme také v sérii článků na téma sociálního inženýrství nebo obecně v sekci kyberneticko-bezpečnostních incidentů.
Prevence a obnova: Rovnováha je klíčem
V dnešní době už nemá smysl klást důraz jen na jednu z těchto oblastí. Prevence a obnova se vzájemně doplňují a společně tvoří základ efektivní kybernetické bezpečnosti. Prevence pomáhá minimalizovat riziko útoku, zatímco obnova umožňuje rychle se zotavit, když se něco pokazí.
Jak shrnuje Lucie: „Kybernetická bezpečnost by neměla být vnímána jako strašák, ale jako příležitost. Firmy by měly přistupovat k prevenci a obnově vyváženě, aby zajistily svou odolnost vůči hrozbám a minimalizovaly potenciální škody.“
V rychle se měnícím světě digitálních hrozeb je rovnováha mezi prevencí a obnovou klíčem k úspěchu. Firmy, které zvládnou obojí, budou lépe připraveny čelit budoucím výzvám a zůstanou konkurenceschopné i v náročném prostředí kybernetických hrozeb. V Seyforu vám s tím pomůžeme, využijte nezávazné konzultace.
