MENU Zavřít

Jak dostat člověka na Měsíc: Organizační výzvy programu Apollo a inspirace pro vaši firmu

  • Mgr. Jan Kozák
  • 18. 1. 2024
  • 6 minut čtení

Když se řekne „program Apollo“, řada z vás si jistě vybaví Neila Armstronga stojícího vedle americké vlajky na Měsíci nebo napínavý příběh Apolla 13. Lidstvo by ale na povrchu naší jediné oběžnice nikdy nestanulo, kdyby celý program neměl odpovídající projektové řízení. Právě o něm (a o inspiraci, kterou z programu Apolla můžete čerpat pro svou firmu) je dnešní článek.

Velké ambice a ještě větší cíle 

Když prezident Kennedy oznámil svůj úmysl dostat do konce dekády člověka na Měsíc, neměla NASA potřebné prostředky, personál ani know-how. Přeci jen se zde bavíme o období sotva měsíc po vypuštění první pilotované lodi za hranici kosmu. Aby tak organizace měla vůbec nějakou šanci šibeniční termíny splnit, musela zahájit masivní expanzi a během šesti let narostl počet zaměstnanců z původních 10 000 na 36 000.  

Jelikož pak hned zkraje programu padlo rozhodnutí svěřit většinu práce soukromému sektoru, bylo třeba zmobilizovat do té doby nevídané množství lidských zdrojů. Do roku 1965 již na lunárních misích spolupracovalo 376 000 lidí rozprostřených mezi téměř 500 podniků, univerzit, výzkumných středisek a dalších subjektů. Jen čtyři největší dodavatelé pracující na nosiči Saturn V sami využívali služeb 250 subdodavatelů a dodávaly miliony součástek. Každá z nich navíc musela splňovat velmi přísné přísným technické požadavky. Už jen to představovalo velkou manažerskou výzvu. 

Daleko větším úkolem pro čelní představitele programu se ale stala synchronizace a koordinace rozmanitých profesních skupin. V samotné NASA tradičně docházelo k třenicím způsobeným filozofickými rozdíly mezi vědci a konstruktéry. Zatímco první jmenovaná skupina tíhnula k individualismu a snažila se především o rozvoj poznání, druhá skupina byla zvyklá působit v týmu a řídila se přesně danými technickými a finančními parametry. Obě strany měly pádné argumenty jdoucí proti sobě, pro úspěch celého programu ale musely navzájem spolupracovat.  

Vědci versus inženýři 

A nyní do této psychologicky, manažersky i lidsky delikátní situace přidejte zástupce průmyslových podniků, univerzit, výzkumných center, vládních institucí a dalších entit. Čirý rozsah projektu způsobil, že na bedrech NASA zůstalo prakticky jen plánování misí, vyjednávání kontraktů s dodavateli a supervize jejich práce. I zde pak docházelo ke konfliktům a nedorozumění, neboť takřka každá dílčí instituce měla více či méně odlišnou představu o ideálním směřování celého programu.  

Ve výsledku tak museli manažeři NASA zkombinovat různorodé povahy, kultury, zkušenosti a know-how, a společně je nasměrovat k jedinému cíli – člověku na Měsíci. Největší roli ve zvládnutí této výzvy zde sehrál generálmajor letectva Samuel Phillips, jenž v minulosti stál u vzniku mezikontinentálních střel Minuteman a k NASA se přidal v roce 1962. Pod jeho vedením vzniklo rozsáhlé manažerské oddělení, které mělo nejvyšší autoritu nad veškerými designy, kontrakty, konstrukčními záležitostmi, dodávkami komponent, výcvikem a dalšími operacemi nezbytnými pro úspěch programu.  

Samotné řízení Apolla se pak odvíjelo od tří základních pilířů – ceny, časového plánu a bezpečnosti. Tyto pilíře byly neoddělitelně propojeny a všichni členové programu s nimi museli pracovat jako se spojenými nádobami. Stejně tak museli přijmout fakt, že časový plán je jako jediný z pilířů neměnný, neboť se odvíjel od stanoviska prezidenta Kennedyho. To ovlivňovalo i bezpečnost; jelikož Kennedy prohlásil, že člověk na Měsíci přistane bezpečně, zapracovali inženýři do lodí Apollo vysokou míru redundance. Oba tyto faktory pak logicky znamenaly růst ceny programu – pokud by došlo k nedostatku peněz, zbývající dva pilíře by se ocitly v ohrožení. 

Inspirujte se cestou na Měsíc 

Jak všichni víme, program Apollo se i přes všechny výše uvedené překážky stal oslnivým úspěchem amerického vesmírného programu. To, že NASA zvládla řídit takto rozsáhlý projekt v předpočítačovém věku, kdy takřka všechny informace, podklady, plány i reporty existovaly pouze v papírové podobě, jen svědčí o neskutečných organizačních schopnostech tehdejších špiček programu. Ne nadarmo položil lunární program základy dalšímu rozvoji vesmírného létání a dodnes je předkládán jako učebnicový příklad správného projektového řízení. 

A co vaše firma? Také by stála o podobně nadané manažery schopné z administrativního chaosu, nereálných termínů a restriktivních zadání vydolovat úspěch vskutku kosmický? Nemusíte přitom zrovna plánovat výlet na Měsíc – stačí například řízení a sledování montážních projektů napříč několika zeměmi, kdy potřebujete spolehlivě zvládnout dlouhý seznam agend i administrativních výzev.  

Dnes už naštěstí nemusíte budovat řídicí centra, ani najímat armádní konzultanty. Moderním řešením je podnikový informační systém vybavený funkcemi pro projektové řízení. S ním získáte následující možnosti:  

  • Automatizace procesů: ERP systém řadu rutinních činností provádí zcela automaticky na pozadí. Jedná se například o generování dokladů, vyplňování údajů do dokumentů, posouvání úkolů dle stanoveného workflow či zasílání notifikací. Kromě úspory času i práce tím vaše firma získá i schopnost zvládat více projektů naráz.  
  • Dozor nad termíny a fázemi projektů: přehledné rozhraní vám umožňuje udržovat si přehled o průběhu projektu, včas identifikovat problémová místa a vyřešit případné překážky dříve, než začnou mít na projekt negativní dopady. Online dostupnost dat pak zajistí, že vaši manažeři mohou projekty sledovat i vzdáleně. 
  • Plánování projektů: v systému snadno vytvoříte kompletní harmonogram, určíte požadavky na lidské i materiální zdroje, přidělíte strojní kapacity, stanovíte milníky i delegujete zodpovědné osoby – to vše z jednoho rozhraní.  
  • Řízení kapacit: podle aktuálního vytížení můžete k jednotlivým projektům dynamicky přidělovat stroje, pracovníky i materiál dle aktuální potřeby. V reálném čase tak můžete zdroje přesouvat pro jejich optimální využití. 
  • Sledování nákladů a výnosů: v reálném čase můžete sledovat náklady, výnosy i fakturační milníky u jednotlivých projektů. Pokročilé analytické nástroje pak zajistí váš přehled o výnosnosti projektů a umožní vám porovnávat její skutečné hodnoty oproti plánům. 

Přesně takové systémy naleznete v naší nabídce, která pokrývá potřeby firem nejrůznějších oborů i velikostí. Nezáleží na tom, zda jste malá rodinná firma, nadnárodní korporace nebo státní instituce; náš tým odborníků pro vás určitě najde vhodné řešení.  

Přihlaste se k odběru newsletteru

Podobné články