MENU Zavřít

Ohlédnutí do minulosti: stručná historie ERP systémů

  • Mgr. Jan Kozák
  • 26. 10. 2023
  • 6 minut čtení

Zkratka ERP v sobě skrývá nejen důležitou oblast produktů Seyforu, ale také celou jednu éru vývoje softwaru a podnikového řízení. Ačkoliv pak vývoj ERP systémů kráčí mílovými kroky vpřed, není od věci se ohlédnout zpět a připomenout si kořeny těchto všestranných pomocníků. Věděli jste například, že jeden z otců ERP byl původem Čech? 

Japonské začátky 

Kořeny moderních ERP systémů sahají do doby těsně po konci 2. sv. války, kdy mnohé výrobní závody začaly v atmosféře obnovy a rozvoje hledat způsoby zefektivnění a logistických procesů. Konkrétně se hledala odpověď na následující tři otázky: 

  • Jak zajistit, aby měla výroba dostatek materiálu a včas dodávala zákazníkům požadované zboží? 
  • Jak udržovat optimální velikost skladových zásob (tedy ani příliš velké, ani příliš malé)? 
  • Jak efektivně plánovat výrobní procesy včetně expedice a nákupu?  

Průkopníkem se stala japonská automobilka Toyota, která již od roku 1948 pracovala na systému řízení výroby ve snaze zabránit plýtvání časem, materiálem i skladovacím prostorem. Koncept později získal název Toyota Production System (TPS) a kromě samotné výroby a materiálu bral v potaz i zaměstnance a řízení lidské práce. Jde o skutečně fascinující kapitolu dějin ERP systémů a rozhodně si zasluhuje samostatný text, pro účely tohoto článku se ale posuneme v čase vpřed na přelom 50. a 60. let. V té době TPS postupně přebíraly i další japonské továrny, a nakonec si našel cestu i na Západ. 

Česká stopa 

Zde do příběhu vstupuje ekonom českého původu Joseph Orlicky, který počátkem 60. let působil jako výrobní ředitel americké továrny na zemědělské stroje J. I. Case. Právě zde si Orlicky poprvé uvědomil potenciál počítačů pro řízení výroby a ve snaze přijít s komplexním plánovacím softwarem převzal základní principy již zmíněného TPS. Výsledkem práce jeho týmu se stal systém MRP (Material Resource Planning, plánování materiálových zdrojů), jenž byl uveden do provozu v roce 1961. O rok později Orlicky přestoupil do světoznámé firmy IBM, kde MRP dále rozvíjel a o jeho přínosech přesvědčil další firmy. 

Zbytek už je historie – v roce 1964 systém zavedl výrobce elektrického nářadí Black + Decker, o sedm let později již MRP používalo na 700 společností a do roku 1981 se toto číslo zvýšilo na bezmála 8000. Další milník pak nastal roku 1983, kdy Oliver Wright doplnil MRP o další oblasti jako např. plánování kapacit, řízení podnikových financí nebo řízení obchodních procesů. Tento druh univerzálního softwaru získal název Manufacturing Resource Planning (plánování výrobních procesů, zkratka MRP II) a stal se skutečným základem pro moderní ERP řešení. Právě během 80. let, kdy MRP II systémy zažily obrovský rozmach, se na trhu objevily později světoznámé značky jako SAP nebo Oracle. 

Přichází ERP 

Zde se sluší vyzdvihnout zejména SAP R/2 z roku 1979. Právě ten je dnes chápán jako jedna z prvních moderních ERP platforem, neboť již nebyl omezen pouze na oblast výroby či zdrojů. Místo toho v jednom řešení slučoval nástroje pro řízení výroby, logistiky, účetnictví i lidských zdrojů. Samotná zkratka ERP (Enterprise Resource Planning, podnikové řízení zdrojů) vznikla počátkem 90. let, kdy ji poprvé použila konzultantská a výzkumná společnost Gartner Inc. jako označení pro řešení slučující funkce systémů MRP i MRP II.  

Právě díky této flexibilitě se ERP systémy během 90. let rychle rozšířily do celého světa. Jejich rozvoji v mnohém nahrál i fenomén Y2K, který řadu firem přiměl k modernizace své IT infrastruktury a nákupu nového softwaru. Jelikož pak přínosy ERP systémů oslovovaly i jiné než výrobní společnosti, začala podniková řešení pronikat i do zdravotnictví, sektoru služeb, retailu a dalších oborů.  

Digitální revoluce 

Zpočátku se funkce podnikových řešení zaměřovaly primárně na oblast back office. Pak ale přišel digitální boom v čele s masovým rozšířením internetu, jenž mimo jiné umožnil systémům získávat data z externích zdrojů. Podniková řešení tak náhle mohla komunikovat i s CRM systémy, e-commerce platformami a dalšími podobnými nástroji, což z nich učinilo skutečné nervové centrum podniku a přineslo jeden z hlavních přínosů ERP systémů – možnost sjednotit veškeré podnikové procesy na jedno místo.  

Zatím posledním velkým průlomem se pak stal příchod cloudových ERP umožňujících přístup k datům odkudkoliv na světě prostřednictvím internetu. Za první takový systém je považován NetSuite z roku 1998, postupně ale cloudové verze svých produktů představily i další společnosti. Zde nesmíme zapomenout na softwarový gigant Microsoft a jeho platformu Dynamics 365, jenž se od svého uvedení na trh v roce 2018 stala špičkou na trhu.  

Budoucnost v umělé inteligenci  

Nyní se nabízí věčná otázka – co bude dál? Bez věštecké koule se odpovědi nedobereme, nicméně na základě současných trendů můžeme alespoň odhadnout další směřování podnikových systémů. Zřejmě nejvíce pak bude budoucnost ERP systémů utvářet nástup umělé inteligence a strojového učení. Zdaleka se zde přitom nebavíme jen o automatizaci rutinních procesů. Jeden z možných směrů nám ukazuje třeba Dynamics 365 Copilot, v jehož rámci AI umožňuje uživatelům rychle vyvozovat závěry z velkého objemu dat, automatizovat komunikaci se zákazníky, automaticky upravovat výrobní plány na základě aktuálních kapacit a mnoho dalšího. 

A co budoucnost? Když si nyní dovolím popustit uzdu fantazie a zapojit své techno-optimistické já, můžeme se do budoucna od kombinace ERP a AI těšit i na daleko zajímavější věci. Představte si systém budoucnosti, který dokáže například následující: 

  • bezúdržbová koncepce, kdy systém dokáže sám identifikovat a řešit případné technické problémy, stáhnout si potřebné aktualizace nebo optimalizovat svůj výkon bez lidského zásahu, 
  • automatické přidělování zdrojů a kapacit projektům na základě agregovaných údajů o výkonnosti a schopnostech jednotlivých týmů.  
  • ovládání ERP systému pomocí hlasu či jednoduchých textových promptů umožňující zbavit se klávesnice a myši, 
  • nebo automatizace nákupního procesu, kdy systém na základě dat sám posoudí dodavatele, vyjedná výhodné ceny a zajistí nákup optimálního množství materiálu. 

To, jak moc jsou tyto představy nereálné, nám pak ukáže jenom čas.  

Přihlaste se k odběru newsletteru

Podobné články